Kapitola č. 9 - Chevot z Ore-x'at - Nečekaná pomoc?

"K zemi! K zemi!" křičel Deffrem a zuřivě opětoval palbu na Jem'Hadary.
Vzzzzzz!
"Sakra!" ozval se poděšený výkřik vedle něj. Pak následovalo zachroptění a ticho.
"De-Kiwová! Co je s váma!?" Otočil se na ni. Rychlým pohmatem zjistil, že nemá puls. Rozhlédl se. Byli v malé místnosti na Dominionské stanici. Byla tu tma a smrad a kdyby něměli baterky, neviděli by vůbec nic. Podle toho, s jakou přesností Jem'Hadaři stříleli, ho napadlo, že vidí i bez toho.
"Šmejdi, jsou jako přízraky," vydechl. Najednou pocítil pohled v zátylku. Okamžitě se stočil stranou a vypálil smrtící dávku ze své zbraně. Jem'Hadar zasyčel a rozplynul se.
Situace se stávala čím dál horší. Od phaserových výbojů a zatuchlého vzduchu ho začínala pěkně bolet hlava. Elitní výsadkový tým s tím nejlepším, co Saffron mohl dát, se měl snažit zadržet Jem'Hadary do té doby, než červený tým vyzvedne BK spolu s daty. "Stává se situace beznadějnou? Jak dlouho ještě," kmitlo mu postrašeně hlavou.
Podíval se na časoměřič. Ještě pět minut sakra! Vypálil. A znovu a ještě jednou.
Bylo mu jasné, že tohle nezvládnou. Tohle byla velká stanice s posádkou asi pěti set lidí. A v modrým týmu jich bylo jenom dvacet...
Na chvíli přerušil palbu a skryl se za nějaký barel, aby vyměnil vybitý zdroj u své zbraně. Letmý pohled a bylo mu vše jasné. Z modrého týmu zůstali jen tři zuřivě se bránící lidé.
Klepl na svůj komunikátor.
"Jak dlouho ještě? Zeptal se.
"Jedna minuta a jedenáct vteřin," odpověděl mu suše a bez zájmu hlas palubního počítače.
"Kozakowski, pozor!!!" Byl tak zabraný do střelby, že si nevšiml Jem'Hadara, který se náhle vynořil u jeho boku. V této vzdálenosti nebylo možné minout. Kozakowski padl k zemi s proříznutým hrdlem.
"Madlne, vypadnem," chtěl dát povel k ústupu. Ale už se k tomu nedostal. Ostrá bolest u klíční kosti přerušila jeho slova. Dostali ho.
"Aaaaa!!!" vydechl a opřel se o zeď.
Poslední, co Deffrem viděl bylo, jak paprsek projel Madlneho kombinézou někde u odznaku a jeho mladá tvář se zkřivila bolestí. Pak ho zahalila temnota.

"Ukončit simulaci!" ozval se Derroxův rázný, naštvaný a bezradný hlas.
"Sakra," přemýšlel nahlas Defrem. "Tohle už je dvanáctá simulace a nikdy jsme nevydrželi dýl, než tři a půl minuty. Takhle se tam nikdy nedostaneme."
Derrox přikývl.
"Jo, máš pravdu," řekl a přehnaně praštil s paddem o zem. "Všechny informace od Quaziho jsou k ničemu... Sakra, vždyt jsou dva roky starý. Mohli to tam, co já vím, přestavět. Vždyť takhle máme šanci asi jako?"
"Defiant proti Borgské krychli. Vidíte to moc černě," přerušila jejich hovor De-kiwová. "Co skeny?"
"S lodí se nepozorovaně nedostanem dost blízko a dálkový průzkum je k ničemu." vysvětlil Defrem.
Chvíli povídali a přemýšleli, ale nic je nenapadlo.
"Píp! Magnusson kapitánovi! Pane, přijdte ihned na můstek."

Derrox vstoupil rázně na můstek. Veškerá posádka napjatě koukala jední směrem. Na obrazovce USS Saffron se pomalu pohybovala podivná loď. Databáze palubního počítače ji nemohla určit a jediné, co z toho gigantického PC vypadlo, bylo neidentifikovatelný objekt.
Derrox se mlčky posadil do křesla a začal nervózně poklepával prsty na svůj port.
"Zkuste to ještě jednou," řekl.
"Píp píp," ozývalo se, když Deffrem spouštěl skenery. "Zase nic pane," prohlásil po chvíli bezradně. "Neproniknu pláštěm."
"Asi nemáme moc možností, jak zjistit, o co jde," řekl Derrox a vstal. Rukama si protřel obličej a chvíli zůstal stát.
"Vyšlete sondu," křikl po chvíli směrem k Magnusovnovi. "Podíváme se na to zblízka!"

Oči všech členů posádky na můstku sledovali dráhu malé sondy, která se rozvážně pohybovala směrem k neznámému objektu.
"Sonda zahájila kruhové oblety kolem cizí lodi" oznámil Magnusson.
Na obrazovce se objevil zakřivený a zvláštně asymetrický tvar lodi s podivným povrchem - Derroxovi přišlo, jakoby loď spíše vyrostla, než že byla takto postavena - žádné sváry ani ostré hrany?
"Zahajte aktivní skenování" zavelel Magnussonovi."
"Materiál trupu neznámy, žádné známky aktivity, vnější vrstva trupu nese četné stopy po mikrometeorech - může to tu být už pěkně dlouho, nicméně? Téměř nic to neznamená, pro lepší analýzu budou potřeba přesnější data."
"Víte o tom něco?" obrátil se Derrox na Quaziho.

"Piddip" ozval se signál komunikátoru "Ricci kapitánovi. Kapitáne, ve chvíli, kdy jsme se přiblížili k neznámému plavidlu, všechny replikátory začaly sami od sebe produkovat nějakou slizovitou hmotu, přístup odepřen - nelze je zastavit ani šetrně odpojit od zdrojů energie, pouze vypnout na tvrdo od hlavního generátoru, což může mít za následek jejich poškození. Musím vás upozornit, že se zde nejedná jen o replikátory jídla, ale také o replikátory náhradních dílů a lékařského vybavení, které budeme ještě potřebovat. Doporučuji zapnout štíty a vyčkat na stávajících pozicích."
"Proveďte".
"Štíty zabraly. Evidentně se jedná o nám zatím neznámé záření, našimi scanery nezachytitelné. Ostatní systémy jsou neporušeny"
"Děkuji Ricci. Prosím, přesuňte se nyní zpět do strojovny. Potřebuji zvýšit výkon phaserů."

Na celé lodi zavládlo vzrušení. Zpráva o neznámé lodi se mezi posádkou roznesla velmi rychle. Všichni byli napjatí k prasknutí. Stejně jako jejich kapitán.
"Pane Maggnusone. Jak by jste odhadl stáří té ... té věci?"
"Podle našeho počítače to je něco kolem 35000 let - plus mínus 10.000. Ten trup nám dává doopravdy zabrat..."
Najednou Derroxe něco napadlo. Ta podivná loď, záření, zblázněné replikátory to všechno si nějak musel poskládat do divné rovnice protože klepl na svůj komunikátor: "Kapitán Quazimu. Přijd na můstek prosím..."

Mezitím na Zemi, velitelství hvězdné flotily:
Admirál Regayov seděl ve svém apartmá a četl si dopis od své poslední milenky. Sem tam se usmál jejím stupidním vtipům a pak s paddem mrštil do skartovacího stroje.
"Nuda" pronesl. "Další tejden jenom nuda!"
Celých sedm dní se mu nic nedařilo. Ve hlavním štábu jeho návrhy vůbec nebrali na zřetel. Sakra, na co studoval a sloužil, když teď už konečně má ty vytoužený frčky a nemůže nic ovlivnit?
Vstal a naštvaně kopl do křesla.
"Praporčíku!" Zařval ke dveřím.
Během sekundy vedle něj stál jeho pucflek. Roztřesený a plný děsu z toho, co zas po něm jeho starý bude chtít.
"Sežeňte mi raketoplán, hodlám letět na velitelství," přikázal tvrdým hlasem a začal si sbírat věci. Konečně se něco děje. Začal na celou pracovnu vyřvávat slova vulgární písně, kterou se svým kamarádem složili před závěrečnou zkouškou. Text pojednával o hrátkách lektora s klingonkou v deltaplánu a měl refrén obsahující převážně neslušná slova. Zrovna se dostal do obtížné pasáže, nabral dech, ale hned zaječel, když se otočil a zjistil, že tam jeho sluha pořád stojí.
Mladík zavětřil průšvih a tak zakoktal: "A- ano pane," a zmizel.
Cestou do práce admirál znuděně koukal z okna. Země, čistá, všichni šťastní. Jak to tady nenávidí...
"Ahoj Regi," pozdravil ho na chodbě jeho kolega. Regayov nasadil strojený úsměv a zamířil k němu.
"Co novýho? Jak na frontě?" zeptal se.
"Nic, pořád stejný. Dominion rozbil naši flotilu u červí díry, museli jsme se stáhnout..."
"To teda sakra, to mohlo bejt nepříjemný!" řekl admirál s předstíraným zájmem. Chvíli tam stáli a povídali si a pak ho přítel opustil s omluvou, že má neodkladnou práci. Regayov chtěl zrovna zamířit do své kajuty, když narazil do obsluhy vozíku, která převážela dokumenty.
"K sakru, nemůžete dávat pozor chlape!" Zařval. Jak se zdvihal ze země, padla mu do oka složka s velkými černými písmeny na obalu: USS Saffron NCC 1993
. Rychle se rozhlédl a schoval ji do kapsy kalhot...

Regayov vešel do své pracovny a hodil bundu na křeslo.
"Otevřít kódovanou linku Regayov 15!" přikázal počítači. Posadil se za stůl a chvíli čekal, než se na obrazovce objevila tvář agenta, nebo spíš bývalého agenta Williamse.
"Dobré ráno admirále" řekl a usmál se...
"Ty vaše pozdravy si nechte od cesty, dnes opravdu nemám náladu. Mám pro vás taktická data a přístupové kódy k Saffronu, řekl prohlížeje si záznamy. Není to aktuální, protože od té porážky u červí díry se neozvali, ale myslím, že VY si s tím už určitě nějak poradíte."
"Samozřejmě, admirále," řekl jízlivě Williams. "Ještě by mě zajímalo, jak to je s vedením sekce a zatykačem na mou osobu."
"Zatykačem? Jakej zatykač?" zatvářil se pitomě Regayov. Pak si ťuknul na nos a temně se usmál.
"Díky pane," odvětil Williams. "Myslím, že to spolu dotáhneme daleko..."
"Tak to doufejte, jinak vás předám Romulanům... a vůbec, co tu ještě stojíte. Jděte a něco s těmi daty udělejte. Nebo to za vás snad udělá Santa Klaus?"
"Hahaha, dnes fakt perlíte. Provedu. Konec." vypnul kanál, udělal směrem k obrazovce sprostý posunek a šel si dát pivo do jídelny?

Kapitán Derrox si prohlížel záznamy ze simulací a přemýšlel, kde se stala chyba, když v tom se ozval známý hlas: "Kapitáne, nic proti, ale jako že by na tom loď byla nějak dobře, to se říci nedá!"
"Je v uspokojivém stavu," řekl klidně kapitán.
"Já bych neřekl. Totiž, abych to zkonkretizoval: trup je na hodně místech protržen, mám tu jen čtyři lidi na opravy, a je tady samej šrot."
"Jak říkám, je v uspokojivém stavu?!"
"Ehm. Ještě jednou. Pokud vám vyrazím zuby, vypíchnu oko, vyrvu vlasy a odříznu ucho, bude váš obličej stále v "uspokojivém stavu?""
"Tak dobrá, co tím myslíte?"
"Pouze to, že potřebujem do doků nebo materiál na opravy."
"Dobře pane Bárta já o tom popřemýšlím. Stačí?"
"Děkuji, pane." ukončil spojení.

Williams seděl pln zhnusení ve své kajutě. Byl naštvanej na celej svět, včetně Regayova. Už sledovali Saffron skoro šest dní. Šest nudnejch dní, kdy jedinou zábavou byla bitka mezi členy Phoenixu. Sakra, tahle posádka mu lezla na nervy snad ze všeho nejvíc. Tlupa rabiátů, zlodějů a všelijakejch divnejch existencí. Žádná elita, pronesl nahlas, když tu mu zazvonil zvonek u dveří kajuty...
Dveře se otevřely a dovnitř vkáčel suveréní Maxwell.
"Neřekl jsem, že smíte dál," zavrčel Williams. "Sakra, chlape, nemáte vychování??!"
"O to jsem přišel v nápravných zařízeních Federace, drahý pane Williamsi. Chtěl sem se vás zeptat, jak dlouho ještě budem sledovat tu federační kocábku? Chcete jejich měnavce! Tak zaútočte teď! Jsou slabší než my. Jeden nenadálý útok a můžete jejich zbytky sbírat po celým kvadrantu. I stím tekutým tentonocem...!"
"Maxwelli, já jsem mozek celé akce, ne vy. Kdybych bych se vás na něco chtěl zeptat, tak to udělám. A teď se sakra seberte a vypadněte z mé kajuty!"
"Mozek?" řekl pochybovačně Maxwell. Chtěl vyprovokovat hádku, což bylo normální. Tohle se dělo už po několikáté. Maxwell nešnášel Williamse pro jeho federační původ, Williams nesnášel Maxwella pro... no prostě nesnášel.
"Mozek? Já myslel, že to všechno řídí ten váš maník z velitelství Flotily."
"Nevím o čem to mluvíte," procedil skrz zuby teď již opravdu hodně naštvaný ex-agent.
"No jen se nedělejte, pane dokonalý. Zachytili jsme kódované vysílání. A ten kód je tak dokonalý, že to musí být z Flotily."
"Do toho, s kým mluvím vám nic není," řekl Williams a výhružně přistoupil k Maxwellovi. Ten viděl, že už to přepískl a začal se pomalu přibližovat ke dveřím. Mezi oběma bylo napětí, které by šlo krájet a nebít hlášení "Kapitán na můstek," kdo ví, co by se stalo...

A zpět na sladký Saffron?
"Co si o tom myslíš?" zeptal se Derrox Quaziho. Ten přišel blíže k obrazovce.
"Nic mi to neříká..."
"Jsi si jistý?" řekl Derrox. "Pojď se mnou do pracovny..."
Když se posadili, spustil Derrox záznamy na svém paddu.
"Podle tohoto je vaše rasa velice stará. Původně jste cestovali vesmírem a objevovali nové rasy, je to tak?"
"Ano," řekl zmatený Quazi, který stále nechápal, kam tím Derrox míří.
"Pořad to nechápeš? Cestovali vesmírem. Ale jak? A v čem? O tom se nic nepíše!"
"Máš pravdu, o tom taky nic nevím..."
"No vidíš. A já si myslím, že vím ,jakto dělali," řekl a popošel k oknu ve své kajutě.
"Tohle," ... a ukázal na podivnou cizí loď, která se majestátně držela u boku Saffronu. "Tohle je možná řešení celýho toho tekutýho problému," brumlal pro sebe i pro něj. Pak zapískal intercom.
"Pane," rozřízl ticho výkřik, zřejmě z můstku. "Ta loď se začíná pohybovat. Velmi pomalu, ale pohybuje se. Směrem k nám."
"Zjistěte příčinu jejího pohybu, pane Magnussone," vyštěkl Derrox.
"Pane, příčina neznámá."
"Můžete proskenovat vnitřek lodi?"
"Ne, pane. Vnější materiál nedovoluje proniknout paprskům skrz. A teď se navíc začíná formovat jakýsi paprsek... skenuji... je to tažný paprsek a míří na nás."
"Jak daleko jsme od lodi? Mohou nás zachytit?"
"Bohužel ano, pane," odpověděl Magnusson.
"Okamžitě ustoupit do bezpečné vzdálenosti!"
"Pozdě, pane, už nás drží."
"Poplach!!!"

"Sakra," zanadával kapitán a posadil se do křesla. "Quazi, opravdu si nevzpomínáte na cokoliv o lodích vaší rasy? Nějaké přece musely existovat."
"Ujišťuji vás, pane Derroxi, že kdybych něco věděl, tak vám to řeknu. Nemusíte na mě křičet."
"Samozřejmě, omlouvám se. Pane Magnussone, ještě se ta loď hýbe?"
"Ano, kapitáne, a zatahuje nás hlouběji do gamma kvadrantu."
Kruci, to je situace, pomyslel si Quarrantin a podrbal se na nose. V pravidelných intervalech se rozsvícela červená světla a to mu na klidu zrovna nepřidávalo. Jako kdyby toho nebylo málo. Loď je skoro na kusy, potřebujeme generální opravu, nové lidi na doplnění posádky a ještě nás to táhne někam do neznáma. Proč v tom křesle musím sedět zrovna já???
"A jako by to to nestačilo, strojovna hlásí, že to odčerpává energii?!"
"Zapojte záložní zdroje!!!" Obrátil se na službu konajícího důstojníka.
"Ty jsou taky prázdné pane!" ozval se jeho roztřesený hlas. Quarrantin nevěděl, co si počít. Tohle nečekal. Myslel si, že ta loď nebude ani tak lodí, jako spíše nějakým výzkumným satelitem, ale to, co se dělo, ho vyvedlo z míry.
"Pane, já... zdá se že zachycujeme vysílání..." Když Defrem zkontroloval údaje, zjistil, že se stále pohybují a energie je na minimu. Vypadalo to ale, jako by ta loď dávala energii tam, kde je jí potřeba. Obrazovky na lodi začali blikat. A než se vzpamatovali, zhmotnil se na můstku hologram...

"Buďte pozdraveni poutníci..." pronesl odporně řezavým hlasem. "Jsem Chevot, vědecký holoprogram, pokud máte nějaké otázky, ptejte se..."
"Co to ksakru je?!" zauvažoval nahlas Derrox.
"Jsem Chevot, vědecký hologram. Pokud jsem správně analyzoval váš jazyk, ptáte se na můj původ. Můj program byl uchován jako vzorek cizí kybernetiky, bohužel údaje o mém výrobci a účelu byly odstraněny před 28912lety na lodi, kterou jsem vás přitáhl. Loď je bez jakékoli posádky a byla vystavena rasou, které vyříkáte Zakladatelé. Je ze stejného materiálu jako oni, až na to, že je v pevném skupenství. Nese označení Ore-x'at, což se může volně přeložit jako: "Nové poznání."
Díky vaší lodi jsem získal dostatek energie na přepnutí svého programu do aktivního módu, za čež vám neskonale děkuji. Nyní, po zevrubné analýze vaší lodi, jsem schopen navrhnout úpravy vaší směšovací komory tak, aby byla schopna dodávat dostatek energie jak pro vás, tak pro generaci mého vizuálního výstupu a udržení paměťových modulů." dokončil svou přednášku hologram.
"To má být žádost o ubytování?" zeptal se trochu posměšně Defrem.
"Ne, já už jsem se, jak vy říkáte, nastěhoval. Přesunul jsem své paměťové obvody..." Chevotův škrobený přednes narušil Derroxův komunikátor: "Kapitáne, nákladový prostor 2 je plný toho sajrajtu, co vytejkal z replikátorů! Ostraha konec."
"... do vašeho nákladového prostoru." dokončil Chevot, který slušně počkal, až ostraha dokončí hlášení...